Postní almužna

Nejen lidé věřící, ale také všichni, kdo se chtějí přidat, jsou v roce 2018 zváni k účasti na starobylé postní tradici – almužně. Princip je jednoduchý: peníze za požitky, které si během postního období odřeknete, můžete vložit do papírové pokladničky, tzv. postničky. A tu na konci postu přinesete do kostela. Tyto prostředky poté církev prostřednictvím místní Charity využije na sociální pomoc potřebným.

Starobylá tradice  - Postní almužna hlásá: Kdo se modlí, ať se postí. Kdo se postí, ať je milosrdný. Lidé, kteří se zapojí, udělají něco pro sebe i pro druhé. „Peníze vhozené do postní kasičky by měly být především za to, co jsme si sami pro sebe odepřeli (kouření, sladkosti - cokoliv, co máme rádi a za co utrácíme peníze). Postní almužna má mít především duchovní a formační rozměr a z tohoto snažení má na konci vzniknout nějaké viditelné dobro,“ uvádí ředitel Arcidiecézní charity Olomouc Václav Keprt. Tipy na potřebné dávají Charitě kněží nebo i lidé, kteří se do almužny zapojí.

Doba půstu znamená obrácení se člověka

Hlavní náplní postní doby není bezduchý půst a odříkání. Ale obrácení se člověka k Někomu, kdo chce nabídnout více, než to, čím právě daný člověk žije. Jak na to, přibližuje prezident Arcidiecézní charity Olomouc a duchovní v jedné osobě Bohumír Vitásek: „Moudrost předávaná po staletí doporučuje čtyři kroky na cestě obrácení: půstmodlitbualmužnu a smíření. Modlitbou se člověk spojuje s Bohem, naslouchá mu, rozlišuje, jak a kudy se má ubírat jeho život. Postem se člověk něčeho dobrovolně zříká (peněz, času, aktivit…) a to, čeho se zřekl, poskytuje potřebným – což je podstatou almužny. Smíření pak člověka naplňuje pokojem ve vztahu k Bohu, k druhým i k sobě.“

Postní krabičku lidé obdrží ve své farnosti či v kostele o Popeleční středě (14. února) nebo o první postní neděli (18. února). Krabičku pak odevzdávají zpět o Květné neděli (25. března), v některých obcích až po Velikonocích.

Podpořte nás
 

OKÉNKO PASTORAČNÍ ASISTENTKY

 

Myšlenka na týden:

Brzo ráno, ještě za tmy, Ježíš vstal a vyšel ven, zašel na opuštěné místo a tam se modlil…

 

Udělám si čas pro setkání s Bohem v modlitbě? Jednoho dne se v nebi zjistilo, že se lidé přestávají modlit. Jako hlavní příčinu lidé uváděli – nemáme na modlení čas. Proto Bůh rozhodl, že přidá hodinu denně – den měl 25 hodin. Jaké bylo překvapení, že k nebi po tomto opatření stoupalo stejně, někdy i méně modliteb než předtím.  Andělé zjistili, že lidé darovaný čas využili na vše možné i nemožné, jen ne na modlitbu. Zjistili, že modlitba není věcí času, ale lásky. Proto Bůh zrušil 25. hodinu a vymazal každou vzpomínku na ni.

 

p. Bohumír

 

Slovo na týden:

„Na konci našeho života nás nebudou soudit podle toho, kolik diplomů jsme získali, kolik peněz jsme vydělali anebo kolik velkých věcí jsme vykonali. Budou nás soudit podle tohoto: Byl jsem hladový a dali jste mi jíst. Byl jsem nahý a oblekli jste mě. Byl jsem pocestný a přijali jste mě pod svou střechu.“