Paliativní konference v Olomouci: Jak vnímali smrt naši předci i povídání s anděli
17. června 2020 Články

Paliativní konference v Olomouci: Jak vnímali smrt naši předci i povídání s anděli

Prodlužování marné léčby mnohdy nemusí znamenat zvýšení kvality života pacienta. Jak tedy určit, kdy ještě léčit? Co jiného je možné pacientům nabídnout? Na otázky odpovídali odborníci z řad předních českých lékařů u příležitosti konference věnované problematice paliativní léčby. Konference se uskutečnila ve čtvrtek 11. června 2020 v sále Magistrátu města Olomouce. Cílem bylo poukázat na důležitý moment správného načasování kdy ukončit již neefektivní kauzální léčbu a pacienta předat včas do domácí paliativní péče. Konferenci pořádala Charita Olomouc ve spolupráci s Olomouckým krajem.

V úvodu nastínila problematiku paliativní léčby Leona Martinková, vedoucí Střediska zdravotních služeb a Hospicové péče Caritas: „Současné pokroky v medicíně prodloužily délku léčby závažných onemocnění, zároveň se však výrazně zkrátila doba závěru života po ukončení neúspěšné léčby. V praxi se setkáváme s tím, že v případě těžkých onemocnění, zejména onkologických, zbývá nemocným mnohdy jen posledních pár dnů života. Přitom po včasném ukončení marné léčby má pacient možnost odborné lékařské péče mobilního hospice, navíc doplněné i o péči dalších odborníků včetně podpory pečující rodiny.“

Člověk jako obraz Boží
Olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner zahájil konferenci zdůrazněním vnímání duchovního rozměru lidství a důstojnosti každého člověka jako Božího obrazu. Ředitel Arcidiecézní charity Olomouc Václav Keprt navázal poukazem na skutečnost, že v rámci domácí péče mnohé charitní služby poskytují zdravotní a hospicovou péči v nepřetržitém provozu již více než 25 let právě proto, aby umožnili pacientům strávit závěr života důstojně a doma se svými blízkými. Zástupce Olomouckého kraje JUDr. Vladimír Lichnovský vyzvedl paliativní péči jako jednu z důležitých priorit Olomouckého kraje, jejíž rozvoj se kraj snaží systematicky podporovat i finančně.

„Ochočit smrt“ dobrou přípravou
Odbornou část konference otevřel malý historický exkurz docentky Radmily Prchal Pavlíčkové na téma, jak se naši předci vyrovnávali se smrtí. „Zatímco dříve se lidé po celý život vědomě připravovali na to, aby jejich odchod byl co nejlepším završením dobrého života, dnes je smrt vytěsňována. Dobrá příprava a doslovné „ochočení smrti“ pomáhalo lidem zvládat obtíže života a vzájemně je sbližovalo,“ uvedla docentka Pavlíčková.

Mantinely léčby a její dilemata
V navazujících příspěvcích se často ozývalo, že rozvoj medicíny, zejména v onkologii, sice umožnil velké pokroky v léčbě, ale zároveň se stává, že je i častěji indikována zbytečná léčba, která zatěžuje pacienta a kvalitu jeho života snižuje. K tématu promluvil ve svém strhujícím příspěvku přední český neurochirurg profesor Vladimír Beneš: „Provádění operací je řemeslná dovednost, lékařské umění je ve schopnosti rozlišit, kdy neoperovat.“ Mimo jiné zdůraznil, že léčba musí být vždy účelná. Prodlužování života za cenu, že člověk už nebude v užitečném stavu, považuje mezinárodně uznávaný neurochirurg za nesmyslné. Zkušenost ilustroval několika příklady, kdy upuštění od operace znamenalo pro pacienta zachování funkce orgánu nebo prožití terminálního stavu ve vysoké kvalitě života.

Český neurochirurg profesor Vladimír Beneš

Jak sdělovat informace
Přednášející se rovněž dotýkali problematiky komunikace lékaře s pacientem a jeho rodinou. Sdělování nepříznivé diagnózy je odlišné u dětských pacientů a u dospělých. Zatímco v dětských týmech má lékař k dispozici psychologa a větší prostor pro komunikaci jak s rodiči, tak malým pacientem, u dospělých pacientů je často velmi limitován krátkým časem a zůstává na tuto komunikaci v podstatě sám. Přitom se ví, že pacient při prvním sdělení závažných informací je schopen přijmout cca 30 % informací. „Nejčastější stížnosti pacientů či příbuzných v nemocnicích jsou právě na komunikaci,“ potvrdili přednášející z Fakultní nemocnice Olomouc.

Léčba versus domácí paliativní péče
Podporu paliativní péči vyjádřili také zástupci VZP ČR, ředitel ostravské pobočky Ing. Michal Vojáček a revizní lékařka MUDr. Vlasta Hýžová, která uvedla, že se ve své praxi opakovaně setkává s tím, že je pacient zbytečně zatěžován marnou léčbou, a tudíž nemůže profitovat ze specializované paliativní péče. MUDr. Petr Beneš, Ph.D., onkolog a zároveň paliativní lékař Hospicové péče Caritas zdůraznil potřebnost včasné paliativní péče a stejně jako předchozí přednášející podtrhl etický rozměr ukončení marné léčby a předání pacienta do paliativní péče.

Povídání s anděly
Celou konferenci uzavřel příspěvek věnovaný doprovázení dětí, které prožily úmrtí blízké osoby. „Dítě se dokáže se smrtí milované osoby vyrovnat dobře, je-li mu otevřeně a citlivě úmrtí vysvětleno. Dospělí lidé však často ve snaze chránit dítě před stresujícím zážitkem jednají tak, že naopak trauma dítěti způsobí. Ačkoliv dospělí nemusí mít žádný světonázor, tak dítě má vždy nějaké přesvědčení o tom, jak svět funguje a je potřeba s jeho představou pracovat,“ přiblížila vnímání smrti dětmi psycholožka Hana Paštěková Rupertová.

Téma, které nemůže být cizí
„Mrzí nás, že jsme museli mnoho zájemců odmítnout, ale abychom dodrželi povinné rozestupy, byla kapacita omezena na 80 osob,“ uvedla Leona Martinková. Konference měla velmi pozitivní odezvu, a to dokonce i od technika zajišťujícího všechny technologie, včetně ozvučení: „Obvykle se na podobných akcích nudím, ale tentokrát jsem si to se zájmem poslechl i já,“ sdělil na závěr organizátorům konference.

Konference byla financována z projektu Olomouckého kraje s názvem „Podpora plánování sociálních služeb a sociální práce na území Olomouckého kraje v návaznosti na zvyšování jejich dostupnosti a kvality II.“ realizovaného v rámci Operačního programu Zaměstnanost. „Rádi bychom ve spolupráci s Olomouckým krajem na tuto úspěšnou akci navázali dalšími aktivitami, které propojují odborníky v regionu a posilují rozvoj paliativní péče,“ dodala Leona Martinková.

Eva Štefková, Charita Olomouc

Petr Matoušek

Petr Matoušek

personalista a fundraiser
Tel.: 734 791 102 E-mail: _.GBO_5l-nFo1YUS8mEoS~l7T-uk87j7T-M